VÝROČÍ: 25: 1: 1924 byly v Chamonix zahájeny první zimní olympijské hry
25.01.2024 První zimní olympijské hry se původně skonaly jako Týden zimních sportů pod patronací Mezinárodního olympijského výboru. Teprve na VIII. olympijském kongresu v Praze v květnu 1925 byl přijat návrh Josefa Rösslera-Ořovského, aby tento „týden“ byl se zpětnou platností uznán za I. zimní olympijské hry.
Olympijský kongres Praha 1925; odznak kongresu, který schválil zimní hry
Plakáty Týdne zimních sportů zmiňují pouze letní olympiádu, jejímž hostitelem Francie byla
Plakát podle návrhu známého výtvarníka Augusta Matisse
Od r. 1894, kdy se díky iniciativě Pierra de Coubertin začaly pořádat novodobé olympijské hry, se v jejich programu příležitostně ocitaly i zimní sporty, ale zpravidla pro ně hry neměly vhodné podmínky. Příznivci zimních sportů proto začali prosazovat uspořádání her v zimním období. Zimní hry jako první navrhnul již výše zmíněný český sportovní průkopník Josef Rössler-Ořovský, který usiloval o jejich uspořádání v Krkonoších. Myšlenky se chytli další, v Mezinárodním olympijském výboru ji prosazovali zejména Kanaďané a Švýcaři, největší odpůrce pak našli v představitelích skandinávských států, kteří v ZOH viděli vážou konkurenci pro své Severské hry o jejichž další osud měli obavy. Nakonec v Lausanne v r. 1921 padlo rozhodnutí, že Francie získá možnost uspořádat VIII. olympijské hry v roce 1924, připadne ji také právo zorganizovat v Chamonix pod patronátem MOV „Týden zimních sportů“, který však nebude součástí olympiády. Veliký mezinárodní ohlas tohoto zimního sportovního týdne však otevřel dveře vzniku zimních her. Zároveň byl olympijským kongresem v Praze roku 1925 Týden zimních sportů z roku 1924 zpětně uznán za zimní olympiádu. Zde přijatá Charta zimních olympijských her olympiádě v Chamonix přidělila pořadové číslo 1, byť formálně byl akt uznání Týdne zimních sportů za 1. olympijské hry završen až na 24. zasedání MOV v Lisabonu.
V Chamonix soutěžilo 281 mužů a 13 žen ze 16 států v pěti druzích sportu - v jízdě na bobech, krasobruslení, ledním hokeji, lyžování a rychlobruslení. Hrdiny her se stali norský lyžař Thorleif Haug a finský rychlobruslař Arnold Thunberg, kteří získali po třech zlatých medailích. Československou výpravu, tvořenou sedmadvaceti sportovci vedl Vítězslav Pavlousek. Pravdou je, že Čechoslováci sice nevybojovali žádnou z medailí, ale krasobruslař Josef Slíva skončil na čtvrtém místě, hokejisté byli pátí a překvapili lyžaři, kteří jako jediní byli schopní obstát v konkurenci skandinávských závodníků. Nejlepšího výsledku dosáhli lyžaři německé národnosti Josef Adolf a Vincenc Buchberger, kteří v severské kombinaci obsadili šestou a sedmou příčku.
-tof-
Viz také: VÝROČÍ: 18. 5. 1899 založení Českého olympijského výboru na stránkách Horolezecké abecedy.
Repro a foto: www.olympic.org a archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2010.
Zpět na hlavní stranu