OSOBNOST: 2. 9. 1894 zemřel zakladatel KČT Vojta Náprstek
02.09.2024 Cestovatel, turista, ale i zapálený vlastenec, bojovník za ženská práva a politik. I tak by šlo definovat osobnost pražského knihkupce, intelektuála a národopisce Vojty Náprstka, zakladatele stejnojmenného národopisného muzea, významného mecenáše výstavby pražské Petřínské rozhledny, spoluzakladatele Klubu českých turistů a České společnosti zeměvědné.
.
(17. 4. 1826 Praha - 2. 9. 1894 Praha)
Dům U Halánků, centrum českého politického dění. Nyní zde sídlí Náprstkovo muzeum
Připomínka mecenáše a zakladatele na Náprstkově muzeu
V emigraci se nakonec zařídil jako knihkupec a jeho podnik se stal významným krajanským střediskem a základnou podporující české emigranty. Paradoxně právě zde se vrátil k etnografickým studiím, a položil základ současné etnofrafické sbírky muzea, která dnes nese jeho jméno. Byl účastníkem vládní expedice zkoumající indiánské kmeny, zejména Dakoty, od nichž přivezl první exponáty.
Když se v roce 1858 vrátil Prahy, vytvořil v domě U Halánků, který již přestal postačovat rodinnému podniku vedeného jeho starším bratrem Ferdinandem Fingerhutem - známějším jako Ferdinad Pravoslav Náprstek (jeden z vůdčích zakladatelů Sokola), vyhledávané centrum české inteligence, ve kterém se scházely přední osobnosti tehdejšího politického i kulturního života - spisovatelé, vědci i cestovatelé. Vojtěch se záhy stal jednou z vůdčích osobností národního života. Jako výborný organizátor stál u zrodu řady českých organizací, zabýval se osvětovou činností a prosazoval emancipaci žen (zásadním způsobem rovněž přispěl k založení řady ženských institucí, jejichž základnou byl zpočátku právě dům U Halánků).
Náprstek zároveň nadále rozšiřoval svoji národopisnou sbírku, avšak o založení národopisného muzea ještě neuvažoval. V roce 1862 se však podílel na přípravě výstavy učebních pomůcek a nástrojů, která položila základ Náprstkova soukromého „Českého průmyslového muzea“, jehož cílem mělo být zejména představení technických novinek a podpora modernizace průmyslu i běžného života u nás, např. veřejné plynové osvětlení, zavedení telefonu či plynofikace domácností, nebo projekty v oblasti školství, zdravotnictví a životních podmínek v Praze, které Náprstek podporoval a prosazoval jako komunální politik – v rámci sboru obecních starších města Prahy (1873–1894) a městské rady (1881–1892). Technicko-průmyslové zaměření muzea však postupně začala vytlačovat prezentace Náprstkových soukromých národopisných sbírek. Muzeum a jeho knihovna se brzy stalo přední českou institucí zaměřenou na mimoevropské kultury, ale i např. na život krajanů v zahraničí, a v roce 1866, když původní budova pivovaru a vinopalny přestala postačovat výstavním a depozitním potřebám, nechal Náprstek přistavět na svoji dobu velmi moderní muzejní budovu, která svému účelu slouží podnes. Muzeu, pro jehož provoz vytvořil soběstačnou nadaci, rovněž Náprsek odkázal své sbírky i knihovnu (obsahující 46 000 svazků) a další dokumenty (mj. na 18 000 fotografií). Položil tak základ nejvýznamnějšího českého etnografického muzea, nyní důležité pobočky Národního muzea.
Náprstkovy cestovatelské a etnografické zájmy se projevily rovněž v roce 1894, kdy se vedle řady slavných českých cestovatelů a geografů stal rovněž zakladatelem České společnosti zeměvědné, předchůdkyně dnešní České geografické společnosti (ČGS), a patřil k významným mecenášům této nově vzniklé české vědecké organizace.
V roce 1888 stál Vojta Náprstek se sokolským funkcionářem a tělovýchovným teoretikem Vilémem Kurzem u zrodu Klubu českých turistů, a stal se jeho prvním předsedou a hlavním mecenášem. I díky Náprstkovu organizačnímu úsilí a schopnostem dokázal klub brzy po svém založení zorganizovat a získat prostředky na tak významnou aktivitu, jakou byla stavba Petřínské rozhledny a lanové dráhy k ní vedoucí. Založením KČT, jako první české turistické organizace na našem území (připomeňme, že první organizací tohoto druhu u nás byl spolek německý – již v roce 1870 založil pražský obchodník Johann Stüdl Pražskou sekci německého alpského spolku DAV, resp. DuÖAV) se Náprstek zasloužil nejenom o rozvoj turistiky jako takové, ale i rozšíření dalších souvisejících činností, jako např. alpinismus. Zásluhy KČT na tomto poli, stejně jako v budování sítě značených cest, chat i organizace výprav do celého světa nejsou dosud v plném rozsahu doceněny, stejně jako význam Vojty Náprstka jako zakladatele KČT, který je zpravidla vyzdvihován především pro své zásluhy národnostně-politické či snahy feministické. Hlavní díl zásluh o organizovanou turistiku a sporty v přírodě tak často obdrží jíní, a přínos osobnosti českého buditele a politika v této oblasti je dnes téměř zapomenut.
-tof-
Klub českých turistů na stránkách www.horolezeckaabeceda.cz – další odkazy
Česká společnost zeměvědná na stránkách www.horolezeckaabeceda.cz.
Repro: archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Foto: tomas.frank@horolezeckaabeceda.cz
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009.
