VÝROČÍ: 11. 8. 1940 byl slavnostně otevřen Symbolický cintorín pod Ostrvou
11.08.2024 Myšlenka na vznik důstojného pietního místa ve kterém by byly umístěny pomníčky obětí Vysokých Tater napadla v roce 1920 známého malíře Otakara Štáfla, který v Tatrách žil se svojí druhou ženou, výbornou horolezkyní a ve své době i známou spisovatelkou Vlastou (rozenou Koškovou). Manželé, kteří svá produktivní léta zcela zasvětili Tatrám, byli nejenom iniciátory tohoto záměru, ale z velké části i jeho realizátory.
Pamětní odznak z otevření v roce 1940
Přestože první vzpomínkové setkání vůdců, horolezců a turistů zde proběhlo v právě dostavěné kapli již na dušičky v roce 1936, oficiálně byl Symbolický cintorín otevřen veřejnosti během Tatranských slavností v roce 1940.
Smutné je, že manželé Štáflovi se slavnostního otevření nemohli zúčastnit, neboť v té době již z Protektorátu Čechy a Morava do Slovenského státu nebylo jednoduché vycestovat. Dohotovený cintorín ani neviděli, oba zahynuli těsně před koncem války v roce 1945. O dva roky později byla na jejich počest na Symbolickém cintorínu odhalena pamětní deska s jejich jmény.
Nabízí se srovnání s osudem sochaře Valeriána Karouška, tvůrce návrhu vzpomínkového místa ve Skaláku. Ani on se jeho otevření nedožil, a oběti Expedice Peru, na které zahynul, se staly prvními jmény, které byly na tomto pietním místě umístěny.
-tof-
Repro a foto: archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009.
