VÝROČÍ: 10. 8. 1873 byl v Tatrách založen Karpategylet Evkönyve
10.08.2024 První turistickou organizací ve Vysokých Tatrách byl maďarský "karpatský spolek" Magyarországi Karpategylet Evkönyve (resp. Magyar Karpategyesület Evkönyve či Magyarországi Kárpáttegyesület - MKE). Cílem spolku byl rozvoj turistiky, alpinismu a lyžařství na území Vysokých Tater, ale i organizace průvodcovské a záchranné služby v horách. MKE za dobu své existence položil kvalitní základy pro organizovanou turistku a horolezectví v Tatrách.
Odznak MKE
Odznak MSE
Odznak MTE, alpinistického spolku působícího v Tatrách
Spolek, který v době své vrcholné slávy měl šestadvacet sekcí, vybudoval řadu turistických cest, chat ale v roce 1883 položil i základy Muzea Vysokých Tater. V tatranské oblasti vyvíjel aktivity vedoucí k počátkům cílevědomé ochrany přírody, a definoval zde základy trvale udržitelného turistického ruchu. Od roku 1874 spolek vydával ročenku, která byla cenným zdrojem horských a horolezeckých informací. Publikační činnost byla pochopitelně širší, spolek vydával rovněž příručky, průvodce a mapy. Nezanedbatelným směrem působnosti byl i přírodovědný výzkum zaměřený převážně na Vysoké Tatry, kterému se MKE věnoval na poměrně vysoké úrovni. Mezi nejznámější a nejprogresivnější představitele MKE patřili Edmund Téry a předseda slezské sekce sídlící ve Vřeclavi (vybudovala např. Sliezský dom), August Otta. Sídlo MKE bylo zpočátku v Kežmarku, po vzniku Karpatského muzea v Popradu přesídlil spolek do jeho nově otevřené budovy, a po jistou dobu bylo sídlo rovněž v Levoči a Spišské Nové Vsi.
Po smrti prvního předsedy Rotha se v roce 1891 vyměnilo vedení, a bohužel v rámci spolku převládla maďarská státní politika, a MKE přestal plnit svůj nejpůvodnější účel. Ze spolku postupně museli odejít slovenští horští vůdci, z centra byl zřetelný tlak na rozpuštění sekce v Liptovském Sv. Mikuláši a kromě Maďarů ve spolku zůstali prakticky pouze Spišští Němci. V tomtéž roce v reakci na změny ve vedení MKE požadovaly některé sekce větší autonomii, avšak záhy se zcela osamostatnily. Mimo jiné se jednalo o vysloveně alpinistické odbory MKE (např. Mygyar turista egyesület MTE a Budapesti egyetemi turista egyesület BETE), zaměřené převážně na horolezectví ve Vysokých Tatrách.
Odstředivé tendence spolek pociťoval až do rozpadu rakousko-uherského státního celku v roce 1918, kdy se v jejich důsledku a v důsledku geopolitických změn zcela rozpadl i MKE. Za jeho nástupce se ve dvacátých letech na Slovensku vyhlásil převážně německý Karpatenverein, který se koncem třicátých let dostal do vlivu spišskoněmeckých nacionalistických organizací a zanikl po skončení druhé světové války v roce 1945.
Zajímavá je současnost MKE, který byl v Maďarsku v roce 1992 obnoven jako turistický spolek. Podobně jako většina současných maďarských „karpatských spolků“ se však profiluje převážně působností v oblasti ochrany přírody.
-tof-
Repro a foto: archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009.
