OSOBNOST: 8. 8. 1884 zahynul v Ötzalských Alpách Miroslav Tyrš
08.08.2024 Jedna z nejvýznamnějších osobností české tělovýchovy, zakladatel, teoretik a metodik masového sportu v českých zemích zahynul ve věku nedožitých dvaapadesáti let. Profesor dějin umění a estetiky, známý český vlastenec a zakladatel tělocvičné organizace Sokol Miroslav Tyrš (narozený jako Friedrich Emmanuel Tirsch) zahynul v tyrolských Alpách za ne zcela nevyjasněných okolností.
Tyrš vstoupil do dějin jako duchovní vůdce, teoretik a hlavní hnací motor české tělovýchovné organizace Sokol, jejíž význam pro českou tělovýchovu, ale i národně osvobozenecké hnutí a později samu českou státnost není třeba připomínat. Hlavním posláním však byl od samého počátku rozvoj sportu v českých zemích, a je nutné říct, že toto poslání Sokol splnil. Právě zásluhou Sokola nejenom že bylo vybudováno na tisíce tělocvičen „sokoloven“ v Čechách, ale rozšířily se i další sporty, které organizace ochotně přijala pod svá křídla. Koneckonců i alpinistické činnosti a horolezectví bylo v rámci Sokola organizováno několikrát centrálně, a mnohé horolezecké oddíly působí v Sokolu podnes.
Sokolu dal Tyrš, ovlivněný výchovou v dětství a vlivy českého prostředí na svých pražských studiích, od samého počátku do vínku silný vlastenecký náboj. Stanovil sokolské zásady (síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů). Po rozšíření Sokola mimo Prahu usměrňoval svými metodickými materiály další vývoj organizace. Od roku 1871 řídil časopis Sokol, ve kterém publikoval řadu statí a programových dokumentů sjednocujícího charakteru. Již v roce 1865 však vyšel jeho spis Základové tělocviku, obsahující promyšlený tělocvičný systém a výstižné názvosloví, v roce 1867 Cvičení sokolská, a České velení a názvosloví vojenské dle reglementů a polní služby c. k. pěchoty rakouské, v roce 1868 Německo-české názvosloví tělocvičné, a především v roce 1871 publikovaný programový dokument Náš úkol, směr a cíl, který vyšel jako úvodník prvního čísla časopisu Sokol. Estetickou stránkou tělesných cvičení v duchu antických ideálů se zabývá Tyršův spis Hod olympický z roku1869, který oslavil olympijskou myšlenku dlouho před obnovou novodobých her.
Mimo své působení v tělovýchovném spolku se Tyrš věnoval i své profesi historika umění a estetika, ale i sběratelství soudobých výtvarných děl a jejich reprodukcí. Za současným uměním rovněž často cestoval po celé Evropě. Jeho estetické cítění a obdiv k současnému umění se projevily i při budování tělocvičné organizace, zpočátku bylo zejména Tyršovou zásluhou, že budovy "sokoloven" bývaly bohatě zdobeny a dodnes obsahují často velmi hodnotná sochařská i malířská díla (jak ostatně dokládají i ilustrační obrázky v článku o vzniku Sokola na stránkách Horolezecké abecedy).
V mládí studoval nejprve práva, později přešel na filosofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy university, kde roku 1855 složil rigorosum z filosofie a estetiky a získal doktorát. Jako estét a umělecký historik rovněž hojně publikoval, avšak akademické kariéře se začal věnovat teprve na sklonku svého života. Od roku 1881 působil na české technice jako docent dějin umění výtvarných, přednášel i na Karlo-Ferdinandově universitě, na které byl v roce 1883 jmenován mimořádným profesorem.
Osobní Tyršův život byl poznamenám vleklou psychickou chorobou o jejímž původu dnes lze pouze spekulovat. Trpěl těžkými depresemi, léčil se již v roce 1969 ve Švýcarsku a opakovaně se musel uchylovat na ozdravné pobyty mimo ruch města. Po smrti svého přítele a spoluzakladatele Sokola Jindřicha Fügnera v roce 1865 se velmi sblížil i s jeho rodinou a v roce 1872 se oženil s Fügnerovou dcerou Renatou. V době svého jmenování profesorem se, i pod tlakem který pro něj znamenalo nutnost dělení svých zájmů mezi tělocvičný spolek a akademickou kariéru, začaly prohlubovat Tyršovy deprese a psychické obtíže. Nakonec odjel na ozdravný pobyt do tyrolského Ötzu, kde zahynul pravděpodobně po pádu do kaňonu horské řeky. Miroslav Tyrš je pohřben na pražských Olšanských hřbitovech po boku své ženy a tchána, spoluzakladatele Sokola.
-tof-
Repro: archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009.
