49 VÝROČÍ: 26. 7. 1900 otevření první české chaty v Alpách - Horolezecká abeceda: vzdělávání, bezpečnost, metodika, učebnice, skripta, informace, kurzy
Horolezecká abeceda - ilustrace

VÝROČÍ: 26. 7. 1900 otevření první české chaty v Alpách


VÝROČÍ: 26. 7. 1900 otevření první české chaty v Alpách26.07.2023 První alpská chata, kterou zbudovali čeští alpinisté se nachází nedaleko slovinského Jezerska. Zbudovali ji členové Pražského odboru Slovinského planinského družstva, první výhradně české alpinistické organizace. Chata v téměř nezměněné podobě české chalupy pod názvem Češka koča (Česká chata) slouží dodnes.


Češka koča na dobové pohlednici (cca 1910)
Češka koča na dobové pohlednici (cca 1910)

Jezersko na dobové pohlednici (cca 1930)
Jezersko na dobové pohlednici (cca 1930)

Mapa okolí chaty z průvodce
Mapa okolí chaty z průvodce "Saviňské Alpy" z r. 1900

Česká chata a okolí (ze stejného průvodce)
Česká chata a okolí (ze stejného průvodce)

Chata se nachází na dně kotle Spodnje Ravni ve výšce 1 542 m. Obklopují ji skalnaté štíty Jezerske Kočny Grintovce, Dlouhého hřbetu (Dolgy hrbet) Rinky a Baby. Dnes jako jedna ze sítě chat provozovaných slovinskými alpinisty sdruženými ve Slovinském planinskem družstvu poskytuje služby všem horolezcům a vysokohorským turistům právě tak, jak měli v úmyslu její zakladatelé.

Vznik chaty je neodmyslitelně spojen se vznikem první, výhradně české, alpinistické organizace. Tou byl Český odbor Slovinského planinského družstva. Český odbor vznikl z iniciativy českých alpinistů a milovníků hor v roce 1899 v Praze. V jeho čele stál významný pražský lékař té doby, prof. Karel Chodoumský. Český odbor byl organizací nacionální v dobrém slova smyslu. Jeho členové si otevřeně kladli za cíl čelit na území Julských a Saviňských Alp germanizačním tlakům německých spolků, a nutno říct, že toto zaměření bylo plně v intencích postavení sportu v průběhu národně emancipačního hnutí.

Český odbor se sice nemohl pochlubit významnými sportovními úspěchy, ale byl intelektuálně i ekonomicky poměrně silnou organizací, které se soustředila zejména na průzkum některých horských skupin (např. Martuljky, Škrlatice či Razoru), budováním chodníků a chat, ale i vydáváním průvodců (např. L. Mareš, Saviňské Alpy, 1900; J. Čermák, Průvodce po Julských Alpách, 1902; V. Dvorský, B. Franta, Slovinské Alpy a Přímoří, 1910). Přidáme-li ještě řadu, pravda nepříliš obtížných, prvovýstupů v horolezecky právě objevovaných oblastech, lze říct, že Český odbor své poslání více než naplnil. Na místě je připomenout, že členy odboru byla především řada odborníků, geografů a kartografů, kteří se významnou měrou zasloužili o poznání dosud prakticky neznámých a přitom významných oblastí slovinských Alp. Škodou je, že např. Tatry, a obecněji Karpaty stály na okraji zájmu odboru, byť i sem pořádali jeho členové četné výpravy, byť spíše nesystematicky a bez významnějších výsledků. Ale i to mělo souvislost se zmíněným národnostním hnutí. Zejména v Tatrách vedle spolků maďarských a německých totiž velmi aktivně již několik desítek let působily polské taternické organizace, tedy spřátelení slovanští horolezci, ale i řada zde usídlených Čechů a Slováci, kteří poměrně záhy překonali období, kdy při výstupech figurovali „pouze“ jako nosiči a vůdci. Odbor se tedy plně soustředil na „slovanské“ alpské regiony a byť by se mohlo zdát, že jde o pohoří poměrně vzdálená, je asi na místě připomenout, že se jednalo o dobu, kdy se tyto oblasti nacházely s Prahou v jediném státním útvaru.

Výstavba horských chat a útulen byla jedním ze stěžejních bodů programu českých alpinistů. Nelze se proto divit, že první chata, kterou byla právě pod Grintavcem zbudovaná Češka koča slavnostně zahájila svůj provoz již v prvním roce po založení Českého odboru. V roce 1909 následovala druhá chata vybudovaná toutéž skupinou, Korytnicka koča pod Mangartem. Výstavbu třetí „české“ chaty přerušila 1. světová válka, která rovněž fakticky ukončila činnost odboru, neboť v nových geopolitických souvislostech a se zánikem rakousko-uherského soustátí přestávala mít „slovanská“ organizace působí ve vzdálených Alpách smysl. Aktivity českých horolezců se zcela logicky přesunuly bližších Tater i do budování československé vzájemnosti. Se stejnými cíli zde začaly působit i další organizace, jako např. Klub českých turistů (resp. Klub československých turistů). Nutno podotknout, že i organizační zkušenosti bývalých členů odboru, ale i alpinistů působících v německých spolcích poměrně záhy vedly k značnému rozkvětu československého, ale i slovenského horolezectví. Chaty v Alpách se tak staly minulostí, i jedním z milníků historie českého alpinismu.
-tof-

Repro: archiv www.horolezeckametodika.cz a www.horolezeckaabeceda.cz

Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009.


Zpět na hlavní stranu

Newsletter

Chcete-li dostávat informace o novinkách na tomto serveru, zadejte prosím Váš email.

Reklama

Nakladatelství Epocha s.r.o.

Nakladatelství Epocha
nabízí ze své produkce:

Reinhold Messner
GOBI
poušť ve mně

Cena při nákupu přes
e-shop je 269 Kč.
Informace a možnost
zakoupení zde

Inzerenti a partneři

Petzl

TENDON - horolezecká a statická lana a příslušenství

Penzion U Skalního potoka

Horyinfo

Specialista na knihy o horách

horoLEZECKÉ průvodce.cz

Sportovní škola BEN

HOROKUPECTVÍ - Knihy a ostatní o horách a lezení

Karavanseráj: libanonská a indická restaurace

Vertical Sport

Krásy Slovenska Online

ČSOP

Přípluv

HedvábnáStezka.cz: chytřejší než velbloud

FelsenWelt

Občanské sdružení Surya

Nadační fond Inka

Himálajské centrum v Praze

BRDY

BRDY.org

Mountain Wilderness

Ekolist.cz

Copyright © 2007-2024

Všechna práva vyhrazena
Tomáš Frank & SHA
Design: K.Karasz & R.Kvasňa
HTML,CSS,PHP: Roman Kvasňa
Optimalizováno pro IE7+8 a FF2+3 rozlišení 1024x768 a vyšší

Krásné hory