OSOBNOST: 23. 1. 1999 zemřel v Praze Jaroslav Foglar
23.01.2024 Skautský vůdce a spisovatel dobrodružných knih pro mládež, který ovlivnil několik generací mladých dobrodruhů. Mnohokrát se setkal s nepochopením. Oddíl který vedl, zakázali napřed fašisté, později i komunisté. Přestože řadu let nemohl publikovat, počet výtisků jeho knih překročil magickou hranici milion kusů. Za svůj plodný život napsal 30 knih (některé i zfilmované), texty k 15ti kresleným seriálům (z nichž některé vycházely řadu let), a spolupracoval (např. s M. Zapletalem) na pěti příručkách pro práci s mládeží.
.
(6. 7. 1907 Praha – 23. 1. 1999 Praha)
Jaroslav Foglar pochází z pražského Nového Města, část dětství však trávil v Poděbradech, kde mu jako teprve čtyřletému zemřel otec, a malý Jaroslav nadále žil pouze s matkou a starším bratrem Zdeňkem. V roce 1914 se Foglarovi vrátili do Prahy. Foglar vystudoval Obchodní školu, později byl zaměstnám jako úředník, vychovatel a zejména jako redaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed, od poloviny šedesátých let působil jako spisovatel na volné noze.
Počátkem dvacátých let se Foglar stal členem skautské organizace, v roce 1923 byl přijat za člena klubu oldskautů Jestřábi, podle kterého později získal přezdívku Jestřáb a o rok později vstoupil do oddílu s názvem Ohnivci, který se nedlouho poté sloučil s legendární „Dvojkou“, tedy druhým pražským oddílem, který nepřetržitě funguje od roku 1913. Foglar, který již spoluvedl skautský tábor se v Dvojce stal rádcem a později vůdcem oddílu – a v pozici vůdce oddílu (který v době po zákazu německými okupačními úřady působil pod křídly KČT, po zákazu komunisty jako turistický oddíl pod různými tělovýchovnými jednotami) setrval Foglar celých šedesát let.
Ve stejné době ve které vstoupil do skauta – resp. Junáka, Foglar rovněž začal publikovat. Nejprve se jednalo o povídky a příležitostné příspěvky do skautských časopisů, později se začal pouštět do rozsáhlejších děl, inspirovaných právě svojí činností v dětském oddíle. V členech svého oddílu zároveň Foglar nachází i cílovou skupinu svých čtenářů.
Foglara proslavily zejména jeho kreslené seriály, z nichž jsou nejznámější Rychlé šípy. Ty začaly vycházet koncem roku 1938, a s vynucenými přestávkami vycházely do roku 1971 (všechny poválečné generace pak mají Rychlé šípy spojené s nezaměnitelnými postavičkami vytvořenými až Marko Čermákem, brdským bardem a trampskou legendou). Rychlé šípy z kresleného seriálu se staly rovněž hrdiny dalších Foglarových děl - trilogie Dobrodružství v temných uličkách, tedy románech Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta, a dočkaly se i filmového zpracování.
Mimo Rychlé šípy si snad každý vzpomene na Hochy od Bobří řeky (a Strach nad Bobří řekou i Kronika hochů od Boří řeky), známé jsou ale i další tituly, jako autorova mnohokrát znovuvydaná prvotina Přístav volá, či Boj o první místo nebo Chata v Jezerní kotlině.
V osmdesátých letech začal Foglar spolupracovat s Kájou Saudkem, a díky iniciativě několika jedinců začaly především jeho kreslené seriály vycházet v Nakladatelství Zlatý kůň, v rámci České speleologické společnosti.
A devadesátá léta přinesla autorovi satisfakci největší, spočívající v novém vydání prakticky všech jeho publikací, románů, kreslených seriálů a některá díla i nové filmové zpracování.
-tof-
Odkazy:
- Pražská dvojka – Foglarův oddíl
- Sdružení přátel Jaroslava Foglara
- Foglarovský magazín Bohoušek.cz
- kompletní bibliografie ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)
Reprofoto: archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Jako ústřední fotografie byla použita naskenovaná obálka sborníku konference pořádané Památníkem národního písemnctví v r. 2007
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2011.
