OSOBNOST: 28. 9. 2010 zemřel na následky pádu legendární Kurt Albert
28.09.2024 Legendární německý horolezec, přední osobnost skalního lezení a známý fotograf podlehl smrtelným zraněním po pádu na ferátě Hohenglücksteig ve Franské Juře. Odešel tak jeden z velkých horolezců, který psal historii sportovního lezení i extrémního alpinismu, do kterých se zapsal celou řadou skvělých výstupů, z nichž mnohé překračovaly hranice toho, co bylo ve své době považováno za možné. Ne náhodou stál i u otevření do té doby uzavřené hranice klasifikace výstupů směrem nahoru.
.
(28. 1. 1954 v Norinberku - 28. 9. 2010 v Erlangen)
Norinberský rodák Albert v dětství nejevil žádné sportovní ambice ani předpoklady – traduje se dokonce, že ve svých čtrnácti letech neudělal ani jeden shyb. Když se však dostal v mládežnické skupině k lezení, okamžitě projevil svůj talent a dokázal i s minimální silou lézt čtyřky, pětky i šestky. Záhy lezl s Wertnerem Scharlem skalní túry v Alpách. V 17 letech měl vylezeny Grandes Jorasses a v osmnácti severní stěnu Eigeru.
Když v roce 1973 navštívil Labské pískovce a zanechal po sobě několik prvovýstupů (například Zugzwang IXb na Schwarzes Horn ve Schmilce), nadchla ho tamní etika volného lezení, kterou přenesl do Frankenjury a dále ji důsledně rozvinul, protože odmítl i odpočívání v kruzích, které bylo tehdy v Sasku zvykem. "Už tehdy jsme poznali, že odpočívání v kruzích není správné a že by člověk měl lézt celou délku", řekl o tom. Z toho vznikla myšlenka lezení stylem Rotpunkt, tedy RP. Albert a jeho přátelé tehdy dělali každý víkend dvacet volných výstupů. Takto vylezené cesty značili na nástupu červeným puntíkem. "Červený bod na začátku nějaké cesty znamená, že ji lze vylézt volným lezením bez použití ostatních pomocných prostředků, které brání působení gravitace. Skoby,
smyčky a ostatní pomůcky slouží pouze k jištění", napsali tehdy do knihy cest. Takto
přelézali technické cesty.
Kurt Albert se také zasloužil o otevření do té doby uzavřené klasifikační stupnice. Po vylezení cesty Gelbe Wand na Matterhosn ve Frankenjuře dal klasifikaci VII s vysvětlením: "Když je nějaká cesta s použitím skob VI+/A2, musí být při volném lezení těžší". Dnes to zní naprosto logicky, ale tehdy to byla revoluce. Vyvrcholením jeho činnosti v Juře byly cesty Sautanz a Magnet. Poté se věnoval více cestování, expedicím a novým oblastem. v Dolomitech, v oblasti Drei Zinnen/Tre Cime dokázal udělat první RP výstupy Diretissimy Hasse/Brandler na Cimu Grande a Švýcarské střechy na Cimu Ovest.
Od roku 1982 bydlel s legendárním Wolfgangem Güllichem, se kterým se také vydal do říše sólolezení. V posledních letech se věnoval hodně expedičním podnikům a prvovýstupům v různých odlehlých částech světa, ať už to byla Patagonie, Karakoram, Baffinův ostrov, Madagaskar, ruský Ural nebo stolové hory ve Venezuele.
Našemu publiku se představil na přednášce v Praze na podzim roku 2007, kdy s Holgerem Heuberem prezentoval prvovýstup El Purgatorio na Acopán Tepuy.
Kurt Albert zemřel v nemocnici v Erlangenu na následky zranění, která utpěl 26. 9. 2010 po pádu na ferátě Hohenglücksteig ve Franské Juře o dva dny později.
Nejdůležitější prvovýstupy Kurta Alberta:
1975: Frankenjura, Rott-Gedächtnisweg, VI+, 1. RP, první cesta označená červeným bodem
1976: Frankenjura, Gelbe Wand, VII, 1. RP
1977: Altmühltal, Exorzist, VIII-
1977: Altmühltal, Osterweg, VIII
1981: Frankenjura, Sautanz, IX-
1982: Frankenjura, Magnet, IX
Free sóla:
1979: Frankenjura, Devil´s Crack, VII-
1986: Frankenjura, Fight Gravity, VIII+
1987: Frankenjura, Rubberneck, VIII+
1988: Buoux, Courage Fouyons, 7b
Horské prvovýstupy:
1981: Rakousko, Wetterstein, Schüßelkarspitze, Locker vom Hocker, VIII-
1987: Itálie, Große Zinne/Cima Grande, Diretissima Hasse/Brandler, VIII+, 1. RP
1987: Itálie, West,liche Zinne/Cima Ovest, Schweizerdach, IX-, 1. RP
1988: Pálkistán, Karakoram, Nameless Tower, Jugoslávská cesta VIII+ (s W. Güllichem a H. Münchenbachem)
1989: Pálkistán, Karakoram, Nameless Tower, Eternal Flame IX-,A2 (s W. Güllichem, Chr. Stieglerem a M Sýkorou)
1991: Patagnonie, veže Paine, Riders on the Storm, IX, A3 (s Berndem Arnoldem, W. Güllichem, N. Bätzem a P. Dietrichem)
1994: Grónsko, Ulamertosuaqu, Moby Dick IX+, A2 (s H. Gargitterem, Stefanem Glowaczem, H.M. Götzem, D. Langenem, B- Mastersonem a W. Obergolzerem)
1995: Patagnonie, Fitz Roy, Royal Flush IX (s Berndem Arnoldem, J. Gerschelem a L. Richterem)
2000: Prvovýstup "Odyssee 2000" (VIII+) na Baffinově ostrově
2006: Venezuela, Acopaqn Tepuy, El Purgatorio, IX (Kurt Albert, Stefan Glowacz , Holger Heuber, Ivan Calderon, Jochen Schmoll (Kamaramann), fotograf Klaus Fengler, lékař Tilo Marschke)
2007: Expedice Sablija (Rusko- Ural)
2008: Venezuela, expedice Castillo, prvovýstup "El Nido del TirikTirik" (400m/ SG 7b)
2009 Venezuela, prvovýstup na Roraima-Tepui "Hotel Guácharo" (550m/ SG 7a+)
Filmy:
Účast ve filmech: Sportspiegel: "Den Fels im Griff", "Frei wie der Wind", "Fitzcarraldo - der Weg ist das Ziel", "Kurtl goes West",...
Autor "Fight Gravity" (Klettern im Frankenjura)
Nositel vyznamenání "Silbernes Lorbeerblatt" (nejvyšší sportovní vyznamenání Spolkové republiky Německa) - 1985.
Petr Jandík
Převzato se svolením autora ze stránek Horyinfo.cz
Foto: Petr Jandík – Horyinfo.cz
Zdroje: Rock stars - Heinz Zak, vydalo Trango, wikipedie, teufelsturm.de, bavorská policie.
Původní článek s dalšími odkazy (včetně videa a odkazů na konkrétní cesty): ZDE
Externí odkazy:
Nekrolog na stránce UKClimbing.com
Nekrolog na stránce Horyinfo.cz
Nekrolog na stránce Desnivel.com
Stránky Kurta Alberta
Tento článek byl na stránce Horolezecká abeceda poprvé publikován 29. 9. 2010; od r. 2011 vychází v úpravě pro formát projektu Horské kalendárium.
