VÝROČÍ: 8. 5. 1978 Everest bez kyslíku
08.05.2024 Na nejvyšší horu světa poprvé na bez použití kyslíkových přístrojů vystoupili dva „tyroláci“ z obou částí země: Peter Habeler (A) a Reinhold Messner (I). Jejich počin vzbudil oprávněnou senzaci. Většina odborníků se domnívala, že výstup do výšky 8 848 m není v lidských možnostech.
Reinhold Messner a Peter Habeler v době svého výstupu; agenturní snímek ze stránek OEAV
Habelerova kniha o výstupu. V češtině později vyšla pod názvem „Osamělé vítězství“
Messnerovo DVD o výstupu. Podobný přebal měla i VHS (viz. malý obr. ve výřezu vlevo)
Před tímto výstupem byl po dlouhých čtyčiačtyřicet let držitelem výškového „světového rekordu“ bez použití kyslíkových přístrojů Edvard F. Norton, který dosáhl na Čomolougmě v r. 1924 výšky 8 572 m na cestě přes severní sedlo.
Výstup, který Habeler a Messner vedli cestou přes Jižní sedlo a jihovýchodní hřeben, se stal jedním z přelomových výkonů v dějinách světového horolezectví. Faktem je, že pro takovýto podnik se nutně museli spojit dva mimořádní lezci své doby. Oba měli za sebou zkušenosti z nejvyšších světových velehor, oba patřili ve své době k úzké alpské špičce, a vyhovovali si evidentně i tím, že patřili k velmi rychlým lezcům (oba měli na kontě několik rychlostních rekordů ve velkých alpských stěnách). Zároveň byli i ve vrcholové kondici.
Na téma prvního výstupu bez kyslíku bylo již popsáno mnoho stránek, jeho protagonisté se k němu pravidelně vrací ve svých publikacích, Messner byl rovněž producentem videokazety a později i DVD které celý výstup dokumentuje. K tématu se vrátil i Habeler ve své knize „Der einsame Sieg“ (která později v češtině vyšla pod výstižným názvem „Osamělé vítězství“).
Zároveň se tímto dobrodružstvím rovněž rozešly cesty obou špičkových lezců a alpinistů. Messner, kterého snad víc než cokoli jiného lákala hranice „nemožného“, se nadále věnoval podnikům, které nikdy nikoho před ním snad ani nenapadly (sólový výstup na tutéž horu, přechody osmitisícových vrcholů, zdolání všech osmitisícovek, zdolání nejvyšších vrcholů všech světadílů, a když mu došly možné rekordy a nemožnosti mezi velehorami, tak např. sólový přechod Antarktidy, či přechod Gobi, do kterého se pustil v šedesáti letech), Habeler se dál věnoval své kariéře horského vůdce, který den co den vede klienty výstupy různých obtížností, aby si v době svého volna mohl jít zkusit další výstup na hranici svých možností.
-tof-
Foto: internet/OEAV
Repro: archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009.
