OSOBNOST: 13. 4. 1990 zemřel v Bolzanu Luis Trenker
13.04.2024 Tyrolský horský vůdce, lyžařský instruktor a především architekt, a známý filmař Alois Franz Trenker – Luis Trenker (nar. 4. 10. 1892 v rakousko-uherském St. Ulrich in Gröden, nyní italském Ortisei), je v českém prostředí považován zejména za horského publicistu, jehož díla (překládaná v průběhu druhé světové války i do češtiny) ovlivnily několik generací českých horolezců.
.
Luis Trenker se narodil v jihotyrolském St. Ulrich in Gröden, v rodině malíře a sochaře Jakoba Trenkera, po kterém zdědil minimálně výtvarný – obrazový cit. Vzdělání postupně získával v církevních školách a seminářích, později však přesedlal na techniku, a začal při vídeňském vysokém učení technickém studovat architekturu. Již v relativně mladém věku si začal přivydělávat jako horský vůdce a lyžařský instruktor. Vzhledem k těmto zkušenostem byl v období první světové války povolán jako rakousko-uherský občan do Bergführerkompanie a jako Bergführer se zúčastnil bojů na dolomitské frontě. Z této jeho životní zkušenosti pak vnikla první Trenkerova literární díla, reflektující válku a duševní odcizení lidí v ní. K tomuto tématu se později vrátil i ve filmu, kdy svůj stěžejní román Berge in Flammen (Hory v plamenech) zfilmoval.
Po skončení války Trenker dokončil techniku, architekturu na technické universitě v Grazu, a začal jako architekt působit v Bolzanu, kde se v roce 1921 také poprvé setkal s filmem, když dostal nabídku od průkopníka německého horského fimu Arnolda Fancka (původním vzděláním geolog, který se však celý život věnoval filmu a uvedl se zajímavými dokumentárními filmy z horského prostředí – např. dokumentem a o prvovýstupu na Monte Rosu) pracovat pro film jako horský vůdce. V průběhu filmování se ukázalo, že scénář obsahuje příliš lezeckých scén a obsazení herci nevyhovují požadavkům. Takto, vlastně náhodou se Trenker dostal ke své první a rovnou velké filmové roli. Záhy pak následovalo několik dalších rolí a první scénáře na hrané „horské filmy“.
Ve stejné době se Trenker dostal i do profesních obtíží, neboť zákonem z roku 1927 bylo značně ztíženo uznávání vzdělání mimo Itálii, a tím bylo Trenkerovi znemožněno vykonávat profesi architekta. Na doplňovací vzdělávání či proces uznání kvalifikace Trenker rezignoval, a začal se naplno věnovat své filmové kariéře. Již v roce 1928 úspěšně debutoval i jako režisér se snímkem podle vlastního scénáře Der Kampf ums Matterhorn (Boj o Matternhorn), který jej rovněž přivedl do spojených států – kde zpočátku pouze spolupracoval s hollywoodskými studii na anglickém znění svých filmů. Úspěšný film o Matternhornu pak odstartoval Trenkerův mezinárodní věhlas. V USA se Trenker zdržel, a i zde natočil několik úspěšných horských a dokumentárních filmů.
Druhá světová válka, italský fašismus a nástup Hitlera k moci Trenkera zastihly zpět v Evropě, kde se nadále snažil točit horský film. Zpočátku nenarazil na problém, naopak, jeho filmy (k jejichž obdivovatelům patřil i Adolf Hitler), oslavovaly zejména krásu horské přírody a kamarádství v horách, takže zde byl jen krůček k jejich propagandistickému zneužití. V průběhu let se však Trenker dostal do pozice umělce obtížného, a v každém případě nepodporovaného. Na další projekty nesehnal prostředky a po roztržce s ministerstvem propagandy přestal točit úplně. Přesto mu však po válce jeho lavírování i uvolnění některých předválečných a ranně válečných filmů pro říšskou propagandu vyneslo označení za oportunistu.
Točit začal opět až v druhé polovině padesátých let, nadále se však věnoval zejména kratším dokumentům zaměřených na tyrolskou přírodu. Do popředí zájmu se dostal ještě jednou, na konci šedesátých a v počátku sedmdesátých let minulého století, kdy vystupoval v řadě médií jako nesporná autorita na historii Alp a alpinismu, i Alpy jako přírodní fenomén. Přírodě a její ochraně se rovněž intenzivně věnoval v posledních letech svého života, kdy se zúčastnil kampaní na ochranu alpské přírody.
Zároveň v tomto období byly podniknuty první seriosní pokusy o shrnutí Trenkerova díla, které zahrnuje více než dvacet publikací a více než dvacet filmů, z nichž některé vstoupily jako klasika do filmové historie. Ve všech Trenkerových dílech hraje značnou úlohu obrazová stránka věci. Přestože se v naprosté většině svých děl věnoval přírodě a horolezectví, bez zajímavosti nejsou díla reflejktující zejména první světovou válku. Svůj výtvarný cit zúročil i v krátkých dokumentárních filmech (např. těch natáčených v USA) představující architekturu z výšky, a města jako zvláštní krajinný typ. Pravděpodobně zde ve výběru záběrů a pozoruhodném úhlu pohledu sehrála roli druhá, či vlastně původní profese Luise Trenkera, architektura.
-tof-
Reprofoto dobových pohlednic: archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2010.
