VÝROČÍ: 1. 4. 1988 vznikl národní park Malá Fatra.
01.04.2024 Národní park Malá Fatra, nejzápadněji položený NP v karpatském oblouku, byl vyhlášen na místě bývalé stejnojmenné chráněné krajinné oblasti (CHKO), která byla vyhlášena 3. 1. 1967. Národní park pak byl formálně vyhlášen již v lednu 1988, avšak s účinností od 1. 4. 1988. Výměra národního parku je 22 630 ha, přičemž na ochranné pásmo připadá 23 262 ha. Účelem jeho existence je ochrana geomorfologicky různorodého a členitého území se značně rozmanitou druhovou skladbu typickou pro Západní Karpaty.
Malá Fatra je součástí geomorfologického celku Fatransko-tatranské oblasti. Díky své značné různorodosti krajiny (dolomitová a vápencová bradla, soutěsky, travnaté hole) patří k atraktivním a vyhledávaným oblastem. Toto hrásťové pohoří, které bylo vyzdviženo v průběhu třetihor a čtvrtohor se skládá se z krystalických hornin (především břidlic a rul) a sedimentů (vápence, křemence, dolomity).
Mimořádná pestrost reliéfu a rozsáhlé zalesnění v nižších polohách (lesy tvoří asi 70% rozlohy NP) zde tvoří ideální prostředí pro poměrně málo poškozené přirozené ekosystémy. Je zde zdokumentováno 1141 nižších rostlin různého stupně ohrožení, a 973 druhů vyšších – z toho 22 západokarpatských a 14 karpatských endemitů. Z živočichů je zde zdkumentováno více než 3000 druhů bezobratlých (z toho řada kriticky ohrožených, ohrožených i vzácných), a 210 obratlovců (z toho 15 kriticky ohrožených, 56 ohrožených a 15 vzácných druhů).
Celé území Malé Fatry bylo už od počátku 19. století v centru zájmu přírodovědců, které sem lákala bohatost a jedinečnost druhového složení fauny i flóry. V průběhu let ovšem civilizační tlak vynutil soustavnou ochranu fatranské přírody. K formální ochraně však bylo přistoupeno až v roce 1967, kdy již byly patrné nevratné změny, ale zejména úbytek druhů. Současně s CHKO zde byly vyhlášeny i první přírodní rezervace Rozsutec, Pod Chlebom, Tiesňavy, Starý Hrad, Šramková, Suchý a Bránica. Další rezervace (štátné prírodné rezervácie), Šrámková, Šíp, Sokolec, Minčol, Šútovská dolina a Paráč, byly vyhlášeny v roce 1980. Současně s vyhlášením NP pak byly vyhlášeny ještě rezervace Hrádok, Klačianska Magura, Suchý, Prípor a chráněný přírodní výtvor (CHPV) Bôrikova mláka. K dalším CHPV patří nař. Kryštáľová jaskyňa, Domašínsky meander či Šútovská epigenéza.
-tof-
Národní parky a rezervace na stránkách Horolezecké abecedy
- VÝROČÍ: 1. 3. 1872 byl vyhlášen první národní park v historii
- VÝROČÍ: 17. 5. 1963 vyhlášení prvního českého národního parku
- VÝZNAMNÝ DEN: 24. 5. Evropský den parků
- VÝROČÍ: 1. 7. 1999 vyhlášení nejmladšího českého NP
- VÝROČÍ: 28. 8. 1838 Jiří Buquoy zřídil první rezervaci v Čechách
- VÝROČÍ: 18. 12 1949 vyhlášení TANAP
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2010.
