VÝROČÍ: 17. 5. 1963 vyhlášení prvního českého národního parku
17.05.2024 Necelé čtyři roky po vyhlášení polské strany Krkonoš národním parkem (Karkonoski Park Narodowy) došlo i na české straně hor k vyhlášení NP, jehož zřízení se (podobně jako zřízení TANApu) zvažovalo již za první republiky. 17. května 1963 byl vyhlášen Krkonošský národní park – KRNAP. Péčí o národní park byla pověřena Správa KRNAP se sídlem ve Vrchlabí.
Původní znak KRNAPu
Znak KRNAPu po zařazení do mezinárodní sítě BR
Původní znak KPN
Znak KPN po zařazení do mezinárodní sítě BR
Polský park letos slaví padesát let své existence
Od roku 1992 se oba chráněné celky Krkonoš spojily v nadnárodní chráněné území a byly v rámci programu MAB – Man and the Biosphere (Člověk a biosféra) vyhlášeny Organizací spojených národů pro vzdělávání a vědu (UNESCO) tzv. biosférickou rezervací (BR). Krkonošský park se tak stal součástí světové sítě BR, která je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země a postihovala různorodost jejich civilizačního zatížení. Každá BR obvykle obsahuje ukázky hlavního biomu oblasti, výjimečné nebo ojedinělé části přírody, krajinu citlivě využívanou člověkem i přírodu degradovanou lidskou činností. Jako biosférické rezervace mohou být vyhlášena pouze území chráněná národní legislativou (zákonem). BR musí být dostatečně velká pro zajištění všech úkolů (kterými jsou zejména ochrana genofondu, vědecký výzkum sledující využívání a zneužívání přírodních zdrojů, ale i výměna informací v mezinárodním měřítku a výchova odborníků i veřejnosti pro cíle ochrany přírody). V ČR se tedy BR může stát pouze některé z CHKO nebo NP vyhlášených podle stávající platné legislativy (Zákon č. 114/1992 O ochraně přírody a krajiny). Ostatní kategorie chráněných území (jako např. přírodní rezervace a přírodní památky) nemají zpravidla dostatečnou rozlohu aby vyhověly přísným kritériím mezinárodně uznávané BR.
Cílem a smyslem národního parku byla a je ochrana nejvyššího českého pohoří, které je významné zejména svojí přírodní rozmanitostí, ale i historicko kulturním vývojem.
Krkonoše patří k velmi starým horstvům, jejichž další vývoj předurčil stávající rozmanitost. Patří k hercynským pohořím vyvrásněným v prvohorách, před zhruba 600 milióny lety, významným způsobem se zde však promítly pochody třetihorní a čtvrtohorní, zejména pak opakované zalednění, které mimo vlivu na tvářnost samotné krajiny rovněž sehrálo roli při stěhování rostlinných a živočišných společenstev. Zejména zatlačení severské tundry směrem k jihu a zároveň při ochlazení sestup horských společenstev do nižších poloh vytvořilo pro současnost z Krkonoš unikátní lokalitu s vysokým podílem glaciálních reliktů, tedy pozůstatkem severských organismů, i refugiem druhů horské tundry. Tyto chladnomilné druhy se zde, díky vysoké poloze, poměrně drsnému klimatu a relativní izolaci nadále vyvíjely vedle sebe a v průběhu let zde vznikla řada druhů a podruhů, které jsou krkonošskými endemity.
Z českých hor pouze v Krkonoších můžeme vidět všechny čtyři vegetační stupně, od submontánního po alpínský, tedy submontánní (podhorský) - 480 - 800 m n. m. – zastoupený listnatými a smíšenými lesy, montánní (horský) - 800 - 1200 m n. m. – se smrkovými lesy a horskými loukami, subalpinský - 1200 - 1450 m n. m. - klečové porosty, rašeliniště, ledovcové kary až po alpinský - 1450 - 1602 m n. m. – vyznačující se lišejníkovou, travnatou a kamenitou tundrou. Známo je zde více než 1300 rostlinných druhů a 240 druhů obratlovců. Rovněž zde pramení několik významných českých řek – kromě nejznámějšího Labe rovněž např. Úpa, Jizerka a Mumlava. Nejvyššího bodu dosahují Krkonoše na Sněžce (1 602 m). Neméně významné jsou Krkonoše rovněž z turistického a rekreačního hlediska. Nachází se zde cca 800 km letních a zimních značených cest, a 500 km udržovaných lyžařských tratí. Problematické je však zejména vyvážení zájmů ochrany přírody krkonošského parku právě s tlakem, který pro něj znamená nárůst lidských aktivit, a masovosti rekreace. Právě z tohoto důvodu patří KRNAP prakticky již od svého založení k nejohroženějším národním parkům – svého času, vlivem dalšího zatížení (tentokrát spadem škodlivin) byl dokonce na mezinárodní úrovni zařazen k desítce nejohroženějších národních parků na světě.
-tof-
Další odkazy:
Národní parky a rezervace na stránkách Horolezecké abecedy
- VÝROČÍ: 1. 3. 1872 byl vyhlášen první národní park v historii
- VÝROČÍ: 18. 12 1949 vyhlášení TANAP
- VÝZNAMNÝ DEN: 24. 5. Evropský den parků
- VÝROČÍ: 1. 7. 1999 vyhlášení nejmladšího českého NP
- VÝROČÍ: 28. 8. 1838 Jiří Buquoy zřídil první rezervaci v Čechách
- VÝROČÍ: 1. 4. 1988 vznikl národní park Malá Fatra
Krkonoše na stránkách Horolezecké abecedy
- OSOBNOSTI: 24. 3. 1913 – v Krkonoších zahynuli Hanč a Vrbata
- VÝZNAMNÝ DEN: 24. 3. 1913 – Den Horské služby v ČR
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009 - k tomuto roku se rovněž vztahuje popiska pod posledním ilustračním obrázkem.
