OSOBNOST: 25. 3. 1895 zemřel v Solothurnu Franz Joseph Hugi
25.03.2024 Švýcarský geolog, glaciolog a alpský průzkumník Franz Joseph Hugi (nar. pravěpodobně 23. 1. 1791 v Grenchenu). Působil v celých Alpách, ale i severní Africe, a v Arktidě. byl rovněž účastníkem a iniciátorem výstupu na 4 274m vysoký Finsteraarhorn v Bernských Alpách, na jehož vrcholu stanuli 16. 8. 1812 horští vůdci Arnold Abbühl, Joseph Bortis a Alois Volker. Hugi sám vrcholu nedosáhl pro zranění nohy.
.
F. J. Hugi: Naturhistorische Alpenreise z r. 1830
Rytina z téže publikace, Hugi zachycen uprostřed (s čepicí a dlouhou holí)
Během svého působení v Solothurnu shromáždil rozsáhlou mineralogickou a zejména paleontologickou sbírku, která se stala základem dnešního Naturmuseum Solothurn, stál rovněž u zrodu místní botanické zahrady, a není divu, že se záhy stal rovněž zakladatelem a duší učené společnosti, jejímž cílem bylo širší poznání Alp a jejich přírodních zákonitostí.
Výpravy do hor tak byly motivovány především vědeckým zájmem, bez zajímavosti však není, že Hugi velmi soustavně publikoval a mimo jiné jeho práce obsahují řadu poznámek z oblasti horolezecké metodiky. Organizační zajištění jeho výprav bylo maximalistické, a většinu nich doprovázeli (mimo místních vůdců, průvodců a četných nosičů, jak v té době bývalo zvykem) vědečtí experti různých disciplín, ale zpravidla i „dokumentarista“, tedy zručný kreslíř, jehož úkolem bylo zachytit obrazem některé vědci popisované jevy, ale i samotný průběh cesty. Díky tomu právě obrázky z Hugiho výprav do hor patří k těm nejznámějším obrazovým dokumentům z ranných počátků alpinismu.
-tof-
Repro: Wikipédia – Otevřená encyklopedie; licence wikipedia/commons
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2010.
