OSOBNOST: 21. 2. 1902 zemřel ve Vídni Emil Holub
21.02.2024 Emil Holub patří v Čechách vedle Hanzelky a Zikmunda k nejznámějším cestovatelům. Jeho význam však, narozdíl od většiny ostatních cestovatelů původem z Čech, zdaleka překračuje místní význam. Vedle Julia Payera se jedná o jednoho z mála našich cestovatelů světového významu. K jeho popularitě jistě přispěl i fakt, že svá díla nenapsal v češtině (kterou ostatně téměř neovládal), ale v němčině, a angličtině, i že se jeho africké cesty kryjí s obdobím zvýšeného zájmu o Afriku v britských badatelských kruzích.
.
Rodák z východočeských Holic se narodil v rodině praktického lékaře, a od dětství jej zajímaly přírodní vědy, historie, geologie a archeologie. Ovlivnil jej rovněž četba slavných cestovatelských děl z pera Livingstona, či nám minimálně geograficky bližšího Benedikta Roezla. Na přání rodičů však nejdříve vystudoval medicínu na pražské lékařské fakultě. Studentská léta v Praze jej pak ovlivnily prostřednictvím přátel a kontaktů, které zde získal; záhy zapadl do české vlastenecké společnosti, přátelil se např. s Jiráskem, Vrchlickým či rodinou Alšovou.
Záhy po ukončení studia v r. 1872 si splnil svůj sen a vydal se do jižní Afriky, kde se jako praktický lékař usadil v Dutoispan u Kimberley. Po našetření peněz se vydal na svou první výpravu na sever do tehdy neprobádaných území, obývaných kmeny Koranů, Batlapinů a rovněž Křováky. Na této a dalších cestách získal bohaté sbírky rostlin, hmyzu a etnografického materiálu. Sbírky z první cesty odeslal svému příteli Vojtovi Náprstkovi, který je vystavoval v Praze. Finanční výtěžek Náprstek zaslal zpět Holubovi jako podporu pro další výpravy. Koncem roku 1873 se Holub vydal na druhou výpravu na území dnešní Botswany. Při své třetí cestě, tentokrát k Viktoriiným vodopádům na řece Zambezi, zde vytvořil první mapu vodopádů a jejich nejbližšího okolí, která poprvé vyšla v jeho cestopis Sedm let v jižní Africe, a napsal o nich také první anglicky-psanou publikaci The Victoria Falls, vydanou v jihoafrickém Grahamstownu v roce 1879. V roce 1875 onemocněl zimnicí a musel se vrátit. Přesto se mu opět podařilo shromáždil rozsáhlé sbírky. Po vyléčení se po sedmiletém působení v Africe vrátil do Evropy a další čtyři roky cestoval po Evropě, psal knihy a pořádal výstavy ze svých cest. Také se oženil a v roce 1883 se vydal na další cestu do nitra afrického kontinentu.
Po návrtu do Evropy žil Holub ve Vídni, kde také zemřel na následky přetrpěných tropických chorob.
Význam cestovatele Emila Holuba byl mnohdy oceněn až zpětně. Holub byl totiž prototypem precizního vědce a publicisty, který do Evropy dovezl bohatý, ale hlavně velice kvalitně zpracovaný sbírkový materiál vysokou dokumentární hodnotu měly i jeho publikace doprovázené vlastními ilustracemi (či ilustracemi překreslenými podle Holubových náčrtů), zručně zpracovaným mapovým materiálem, ale zejména věcným popisem.
-tof-
Repro: archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2010.