VÝROČÍ: 12. 5. 1926 první prokazatelné dosažení severního pólu
12.05.2024 Navzdory dodnes trvajícím pochybnostem o prvenství na severním pólu, kterého mohly dosáhnout již předchozí výpravy (v r. 1908 Frederick Cook, v r. 1909 Robert Edwin Peary, nebo roku 1926 Richard Byrd) je dnes prvenství všeobecně přisuzováno mezinárodnímu týmu ve vzducholodi NORGE.
Vzducholoď N1 – Norge, fotografie z dobového tisku
Roald Engelbregt Gravning Amundsen (1872 – 1928)
generál Umberto Nobile (1885 – 1978)
Přestože do Arktidy lidé pronikali již velmi dávno, písemné prameny zaznamenávají výpravy seveřanů, kterým se podařilo objevit Grónsko (a od 15. stol. jej i trvale osídlit), i výpravy přinášející zprávy o pevnině (resp. ostrovech) v oblasti Špicberků, do kterých po Islanďanech začali pronikat v 15. stol. Rusové, samotná historie dobývání severního pólu se začíná psát až v 19. století.
První výzkumné výpravy do nejsevernějších arktických oblastí začínaly v první polovině 19. století organizovat námořní mocnosti, jejichž cílem bylo především nalézt kratší námořní trasy, případně prozkoumat neobydlené pevniny vhodné k obsazení – koneckonců, příklad Rusů na Špicberkách táhnul, ostrovy se ukázaly bohaté na nerosné suroviny, zejména uhlí, které se zde začalo úspěšně těžit. Zároveň se ostrovy stávaly i důležitými záchytnými body pro velrybáře v mezinárodních vodách a ruská přítomnost zvyšovala dominanci této říše nad Severním ledovým oceánem.
Prvním, kdo se opravdu vydal k póĺu, měl být roku 1827 britský polárník William Parry Hecl, který se neúspěšně pokusil na sever prorazit na saních tažených soby ze Špicberků. V roce 1845 v Arktidě zmizela další britská expedice, vedená Johnem Franklinem. Tragický osud výpravy tehdy podnítil řadu podniků, které měly vést k nalezení zmizelých polárníků. Díky tomu byla získána řada nových poznatků i zkušeností, které později byly s úspěchem využity dalšími výpravami. Další zkušenosti a cenné informace o chování lodí v ledu a převažujících proudech přinesly námořní, zpravidla britské expedice. Dobytí severního pólu se postupně stávalo předmětem závodění. Společně s poměrně úspěšnými Brity, kteří nadlouho posunuli severský rekord, přicházejí Švédové (Adolf Erik Nordenskjöld), Norové (Fridjof Nansen), Němci (výpravy Karla Koldeweyema), Rakušané (polární expedice Karla Weyprechta a Julia Payera), a již je patrný začátek tvrdého soupeření mezi Američany a „zbytkem světa“, které později vyvrcholí v soupeření americko-severské, resp. americko-norské. K pólu míří lodi známých jmen, jako např. Fram, Polaris, objevevují se pokusy s horkovzdušnými balóny o pól se pokouší Italové z expedice Luigiho d’Abruzziho, a „boj o severní pól“ se dostává do vrcholné fáze. Arktidou se prohání polárníci zvučných jmen Cook, Amundsen, Peary, Byrd, kteří si všichni mohou nárokovat prvenství na točně.
Dlouhá léta bylo považováno za datum dosažení severního pólu 6. dubna 1909, kdy jej dosáhl Robert Peary (předchozí americký úspěch – Cookovo dobytí pólu v r. 1908 zpochybnili sami Američané, když prvenství „přiklepli“ Pearyho expedici podporované vlivnou NGS, o následujícím americkém úspěchu, Byrdově přeletu pólu v roce 1926 neexistuje žádný doklad – byť sám Amundsen Byrdovo prvenství nikdy nezpochybnil, a naopak svůj přelet nepovažoval za první dosažení pólu). Ovšem ve světle pozdějších výprav k pólu se Pearyho prvenství stalo pochybným. Čas, který údajně potřeboval k pěšímu přesunu se nepodařilo dosáhnout ani novodobým sportovním expedicím podporovaným ze vzduchu a používajících nejmodernější prostředky. Jako zajímavá perlička může znít, že New York Times, list který zprávu na základě Pearyho telegramu jako první otiskl, o osmdesát let později - v roce 1988 přinesl omluvu, ve které mj. píše: „V dobré vůli a vzhledem k Pearyho dobré pověsti naši redaktoři o dobytí severního pólu vůbec nepochybovali“. Prvenství je tak dnes zpravidla připisováno právě posádce Norge, neboť přelet byl zdokumentován a nelze jej zpochybnit.
-tof-
Poznámky a odkazy:
Data možného prvního dosažení severního pólu:
- 21. dubna 1908
Dosažení severního pólu americkým polárníkem Frederickem Cookem; bylo zpochybněno bezprostředně po ohlášení. Coock byl po své předchozí expedici považován za nedůvěryhodného.
- 6. dubna 1909
Pólu měl dosáhnout další Američan, Robert Peary; šestý duben byl považován za den dosažení pólu až do osmdesátých let minulého století, kdy ovšem ve srovnání se současnými výpravami vyšlo najevo, že popis a čas potřebný k dosažení točny byl značně nepravděpodobný.
- 9. května 1926
Američané Richard Byrd a Floyd Bennet na palubě letounu Josephina Fordová přistávají v Kingsbay na Špicberkách a oznamují, že se jim podařilo dosáhnout severního pólu; přestože Byrd až do své smrti neposkytl letovou dokumentaci, není vyloučeno, že tento letoun byl opravdu prvním – koneckonců, k této verzi se přikláněl i R. Amundsen.
- 12. května 1926
Cestou ze Špicberků na Aljašku přelétává severní pól norská vzducholoď Norge. Na palubě je mezinárodní tým: Nor Roald Amundsen, Američan Lincoln Ellsworth a Ital Umberto Nobile. Vzhledem k bezchybnému zdokumentování se jedná o první nezpochybnitelnou přítomnost člověka na severním pólu.
Odkazy:
1. Severní pól:
Zeměpis.eu
Navajo.cz
Revue 21. století – Boj o severní pól
Wikipedia – Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem
2. Související články na Horolezecké abecedě:
Osobnost: Luigi d´Abruzzi
Výročí: dobytí jižního pólu (R. Amundsen)
Foto: archiv Norsk Polarinstitutt
Repro: archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009.
