OSOBNOST: 31. 1. 1884 zemřel v Neustiftu Franz Senn
31.01.2024 Osobnost faráře z Ventu v Ötztalských Alpách nepatří mezi pionýry alpinismu k těm známým. Pravdou je, že Franz Senn nepatřil ke sběratelům prvovýstupů (byť i ty na svém kontě má), ani populárním spisovatelům. Byl skromným organizátorem a neúnavně pracujícím popularizátorem alpinismu. Jeden ze zakladatelů Německého Alpského spolku (DAV) je dnes právem považován za zakladatele turistiky a alpinismu v Tyrolsku.
.
(19. 3. 1831 Längenfeld - Ötztal – 31. 1. 1884 Neustift - Stubaital)
Franz Senn, sám vynikajcí horolezec, se věnoval zejména zakládání nových stezek, podporoval budování horských chat a usilovně pečoval o zvyšování popularity alpinismu a jeho rozšíření do odlehlých částí tyrolských Alp. K jeho cti nutno poznamenat, že jedním ze stěžejních motivů bylo zlepšení ekonomické situace obyvatel svěřené farnosti. Právě jeho fara ve Vent se nadlouho stala základnou pro turisty i horolezce, kteří oblast navštívili.
Ve spolupráci s dalšími vizionáři, jako např. Johannem Stüdlem z Prahy se soustředil na rozvoj turistické infrastruktury a podporu horského vůdcovství (právě se Stüdlem stál za vznikem prvního profesionálního sdružení horských vůdců ve Východních Alpách).
Kolem roku 1862 zbudoval první horskou chatu v oblasti Ventu, o pět let poději další. Pro rozvoj turistické infrastruktury neváhal přinášet i značné osobné oběti. Když nestačily sebrané prostředky, financoval budovní chat a stezek pomocí osobních půjček.
Na počest alpinistického průkopníka Franze Senna byla jeho jménem pojmenována známá horská chata Franz Senn Hütte ve Stubaiských Alpách, která je v majetku ÖAV, sekce Innsbruck. Chata byla otevřena rok po smrt Franze Senna, tedy v roce 1885, a za dobu své existence prodělala řadu rekonstrukcí (největší v letech 1907, 1932 a 1960). Za druhé světové války sloužila armádním účelům. Dnes patří k nejlépe vybaveným chatám v oblasti, a je východištěm řady túr.
-tof-
Foto: Wikipédia – Otevřená encyklopedie; licence wikipedia/commons, www. alpenverein.at, repro: archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2010.