VÝROČÍ: 5. 3. 1976 První český zimní výstup severní stěnou Eigeru
05.03.2024 Ostravská výprava dokončila první československý zimní výstup severní stěnou na Eiger. Jednalo se o ostravskou expedici s brněnskou účastí, pod vedením Leoše Horky. Zimní výstup, navíc provedený alpským stylem, se setkal s velkým ohlasem.
Titulní stránka knihy Stěna, která o čs. výstupu vyšla
Postup čs. horolezců ve stěně (dobový tisk)
Podruhé nastoupila skupina horolezců do stěny 19. února 1976 ve složení Leoš Horka, Petr Gříbek, Milan Motyčka, Martin Novák, Jan Martínek, Vladimír Starčala a Pavel Kubek. Posledně jmenovaný však již na počátku výstupu utrpěl úraz způsobený pádem kamenné laviny, proto musel tým pokračovat bez této silné lezecké opory. Do stěny, kterou chtěli zdolat alpským stylem, transportovali přibližně čtyři tuny materiálu a navzdory řadě obtíží (kolísající počasí, pády kamenů i ztráta Novákova spacího pytle osmý den výstupu a silné mrazy v posledních dnech výstupu) dosáhli v poledne 5. 3. 1976 (patnáctý den) vrcholu. Tím však smůla pronásledující výpravu neskončila. Ještě na sestupu se při hrůzyplně vyhlížejícím třistametrovém pádu zranil Martin Novák. Pád přežil, a v době, kdy zbytek výpravy klopýtal do svého tábora, byl již v péči lékařů po záchraně vrtulníkem ze západní stěny. Příčinou pádu pravděpodobně byly silné omrzliny, které utrpěl ve Stěně.
Na místě je rovněž podotknout, že tímto výstupem československá aktivita v obávané Stěně nekončila. Dokonce to vypadá, že právě naopak, úspěch podnítil zájem, a československé výpravy se množí stejně jako úspěšné přelezy a hlavně prvovýstupy. Českoslovenští lezci později rovněž úspěšně vyřešili problém superdirettissimy jejíž směr se začal rodit již tři roky před prvním úspěšným průstupem Stěny v roce 1938. Tehdy na ideální direttissimu poprvé zaútočili Max Sedlmayr a Karl Mehringer (ti se však zapsali do dlouhého seznamu obětí Stěny). O československých cestách a „superdiretce“ ale zase někdy jindy.
Poznámky:
Japonská direttissima:
Japonská cesta z roku 1969 vede přes Rotefluh a k vrcholu míří pravou částí stěny.
Klasifikace: IV - VI, A 3e, 55 - 70° led.
Průstupci: K. Kato, M. Imai, Y. Kato, S. Neghisi, S. Kubo, H. Amano; 15. 7. - 18. 8. 1969, expediční způsob, 32 dnů. Prvovýstupu se zúčastnila rovněž lékařka, Michiko Imai.
První zimní pokus podnikli Švýcaři již v roce 1970 ve třech etapách. Po pětatřiceti dnech však pokusů zanechali.
Předcházející československé výstupy severní stěnou Eigeru:
- 1961 30. srpna - 2. září Radovan Kuchař – Zdeno Zibrín
- 1968 4. srpna - 8. srpna Harry Rost (Německo) - Oldřich Gult
- 1971 5. - 7. září Jaromír Soldán - Václav Širl; 5. - 8. září Igor Novák - Karel Procházka; 6. - 10. září Jiří Pechouš - František Půlpán
- 1975 9. - 11. srpen Tomáš Gross - Natacha Gallová (Švýcarsko)
Další informace:
Eiger na PEAKWARE World Mountain Encyclopedia
Eiger na SummitPost.org
Eiger na Wikipedii (en)
Eiger na Wikipedii (de)
Eiger na Wikipedii (cz)
Seriál o Eigeru na Lezec.cz: 1. díl, 2. díl, 3. díl, 4. díl
Ilustrační obrázky k článku:
Jedná se o reprodukci obálky knihy Žárský, B. STĚNA, Profil, Ostrava 1982, která je výstupu věnovaná. Vyznačení výstupové trasy tvoří zadní stranu obálky téže knihy.
-tof-
Repro: archiv www.horolezeckaabeceda.cz.
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009.
